Historie katedry

 

Personální složení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

Historie katedry

   

Při konstituování lékařské fakulty obnovené olomoucké univerzity byl rovněž budován Ústav lékařské fyziky, jehož programem bylo seznamovat mediky zejména s fyzikálními zákony, jimiž se řídí biologické děje a dále s mechanismy účinku fyzikálních faktorů na živé organismy.

V letech 1946-1948 vedl ústav RNDr. Rostislav Košťál (jmenovaný mimořádným profesorem v roce 1948), pozdější profesor fyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jako učitelé na ústavu působili RNDr. Josef Fuka (1947), pozdější profesor fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, Jan Schwarz (1947-1956) a Jaroslav Sommer (1948). Po odchodu Rostislava Košťála vedl Ústav lékařské fyziky prozatímně přednosta Fyziologického ústavu prof. MUDr. Jaroslav Mělka. V akademickém roce 1948/49 přednášel a zkoušel lékařskou fyziku doc. RNDr. Ladislav Zachoval, pozdější profesor fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy - a v roce 1949/50 asistent ústavu RNDr. Jan Schwarz.

Kádrové poměry se stabilizovaly od září 1950, kdy byl vedením ústavu pověřen MUDr. Bruno Schober, který přešel do Olomouce z ministerstva zdravotnictví. Až do roku 1956 zajišťovali výuku spolu s přednostou ústavu dva odborní asistenti - RNDr. Jan Schwarz a MUDr. Jaroslav Sedláček (1951-1956). Bruno Schober byl v roce 1954 v rámci instalace státních docentů (bez habilitačního řízení) jmenován zástupcem docenta.

Podstatným způsobem se osazenstvo ústavu obměnilo v roce 1956, kdy jako odborní asistenti nastoupili RNDr. Cyril Dočkal (1956-1960) a Rostislav Vysloužil (1956-1960). Postupně byl počet asistentských míst dále rozšiřován (rostly počty studentů). Na ústav nastoupili Ludmila Lidová (1958-1991) a Jiří Špitálský (1958-1975).

K dalšímu rozšíření katedry lékařské fyziky došlo v roce 1960, kdy zde po dobu jednoho roku působili jako odborní asistenti Jiří Fárský (1960-1961) a Miroslava Vintrová (1960-1961). V tomto roce nastoupili na ústav rovněž Jarmila Pospíšilová a Eduard Pospíšil (1960-1991). S určením pro tehdy budované oddělení nukleární medicíny pak také Ing. Václav Hušák (1960), dnes profesor tohoto oddělení.

V této době bylo při katedře zřízeno také místo odborného asistenta s pověřením provádět biostatistické analýzy (docent Schober byl v letech 1958-1960 děkanem lékařské fakulty, což zřizování nových míst ve všech dobách usnadňovalo), na které byl v roce 1959 přijat Stanislav Komenda. Prof. RNDr. Stanislav Komenda, DrSc., je dnes vedoucím pracoviště biometrie, kde s ním spolupracují Mgr. Jana Zapletalová a Jitka Jelínková.

Období počátečních 15 let existence katedry lékařské fyziky byl vyplněno úsilím o zajištění výukového provozu, který komplikovaly četné adaptace prováděné v budově na dnešní třídě Svobody 26. Úspěchem bylo vybudování ústřední mechanické dílny fakulty (řízené přednostou katedry lékařské fyziky), vybavení katedry Geiger-Müllerovým počítačem a instalace fakultního elektronového mikroskopu (1955).

Od roku 1953 se stává ústředním výzkumným programem katedry problematika radiobiologie (zprvu, v pionýrských dobách neexistujících radiačně hygienických předpisů, i s aplikací radioizotopů), zejména studium změn vznikajících v organismu po ionizujícím ozáření. Z dlouhodobých změn pak šlo především o sledování vzniku nádorových onemocnění. Dílčí výsledky těchto studií byly uveřejněny. Doc. Schober také věnoval značné úsilí vymezení koncepce nově formovaného vědního oboru - lékařské fyziky. Svoje názory uložil do rozsáhlého skripta lékařské fyziky pro mediky, které postupně rozšiřoval, a které se stalo základem celostátní učebnice Lékařská fyzika vydané Státním zdravotnickým nakladatelstvím v roce 1962.

Začátek 60. let byl v lékařské fyzice silně poznamenán myšlenkami nově (u nás) nastupující kybernetiky. České vydání knihy Norberta Wienera Cybernetics or Control and Communication in the Animal and the Machine zasáhlo akademickou obec angažovanou v oblasti lékařské fyziky velice silně. Doc. Schober, který měl nemalé statistické zkušenosti z biomedicínského výzkumu ze svého válečného pobytu ve Velké Britanii, rychle pochopil, že pravděpodobnostní koncepce a statistické metody představují pro kybernetiku a tedy i její možné aplikace základní pilíře. Stal se proto jejím nadšeným vyznavačem - a několika pracemi i přednáškami přispěl k rychle narůstající popularizační literatuře v novém vědním oboru.

V uvedeném období se také pootevírají možnosti mezinárodní vědecké a akademické spolupráce - i když velmi omezeně a velmi specificky. Zahraničně politická orientace tehdejšího Československa vedla mimo jiné k uzavření dohody o spolupráci na nově zakládané lékařské fakultě v Oranu, v Alžírsku. V roce 1965, snad při jeho prvním návratu z Alžírska, zastihlo docenta Schobera jmenování zástupcem profesora. Původně dvouletou smlouvu o zahraničním pobytu si Bruno Schober dvakrát prodloužil, aby se pak, koncem roku 1969, po čtyřech a půl letech odmítl do Československa vrátit.

Zastupováním docenta Schobera po jeho dočasném odchodu do Oranu byl pověřen doc. MUDr. Jaroslav Doubravský, CSc., později profesor, přednosta Ústavu radiologie lékařské fakulty.

MUDr. Arnošt Bayer, CSc., který na katedře působil v letech 1967-1971, věnoval svoje síly vědeckého pracovníka-patologa na zpracování histologických materiálů Schoberova dlouhodobého radiologického projektu. Spolu s ním a pod jeho vedením na katedře pracovaly MUDr. Milena Kubicová-Menzlová (1964-1969) a MUDr. Valerie Palenčárová-Foltýnová (1965-1969).

Pověření profesora Doubravského skončilo v roce 1976, kdy bylo ke katedře lékařské fyziky připojeno oddělení nukleární medicíny, do té doby součást katedry chorob vnitřních II v areálu Fakultní nemocnice - a vedení nové katedry lékařské biofyziky a nukleární medicíny bylo svěřeno doc. MUDr. Miloši Wiedermannovi, CSc.

Těžiště odborné činnosti nového pracoviště spočívalo v pedagogické práci. Studentů opět přibývalo - v jistém období bylo na základě špatného odhadu v rámci centrálních, vládních a stranických, plánovacích zmatků přijímáno až 200 stomatologů do ročníku - takže se počet mediků mezi roky 1960 a 1975 znovu zdvojnásobil. Značné úsilí bylo proto věnováno také racionalizaci zkoušení a vstupních přijímacích zkoušek na fakultu s využitím didaktických testů a didaktické techniky. Výzkumný program katedry tvořila mozaika dílčích úloh řešených obvykle ve spolupráci s jinými katedrami či klinikami fakulty.

V této době nastoupili do funkcí odborných asistentů katedry RNDr. Marie Boháčková (1969-1994), absolventka biofyziky Přírodovědecké fakulty brněnské univerzity a RNDr. Jiří Svoboda (1977-1992), který vystudoval optoelektroniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Pro biometrický program pracovala od roku 1972 RNDr. Eva Tesaříková.

Od září 1985 se stal členem katedry doc. MUDr. Zdeněk Grosman, CSc., biofyzik z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V roce 1988 byla fyzikální část katedry lékařské biofyziky a nukleární medicíny znovu osamostatněna pod názvem katedra lékařské biofyziky a jejím vedoucím byl jmenován docent Grosman.

Podobně jako na snad všech ostatních vysokých školách a jejich fakultách bylo i na lékařské fakultě potřeba zavést výuku základů informatiky. Realizace tohoto úkolu byla svěřena katedře.

Do čela katedry lékařské biofyziky, informatiky a biometrie byl v roce 1992 ustanoven prof. Ing. Jan Hálek, CSc., http://bfu.lf2.cuni.cz/hal/člen katedry od roku 1990. V roce 1990 rovněž nastoupil Ing. Stanislav Smolan. Někteří z učitelů (RNDr. E. Pospíšil, CSc., MUDr. J. Pospíšilová, CSc., RNDr. L. Lidová) v konkursech neuspěli a katedru v roce 1991 opustili. V roce 1991 se po rehabilitaci vrátil RNDr. Jiří Špitálský.

Prof. Ing. Jan Hálek, CSc. se v letech svého někdejšího působení na katedře farmakologie olomoucké lékařské fakulty zabýval technikou měření algesie a analgesie - v této oblasti je autorem několika patentů, z nichž některé dosáhly mezinárodního uznání. Ve svém novém pověření přenesl těžiště práce do zavádění výpočetní techniky a osvojování si programových možností tohoto dnes nejrychleji se rozvíjejícího vědního oboru. Prof. Ing. Jan Hálek, CSc. byl rovněž předsedou Akademického senátu lékařské fakulty, místopředsedou Akademického senátu Univerzity Palackého a náměstkem ministra školství.

Doc. RNDr. Josef Pešák, CSc., který přešel na katedru v roce 1992 po dlouhodobém působení na jiných pracovištích Univerzity Palackého, se systematicky a dlouhodobě věnuje fyzikální problematice tvorby hlasu a patologie hlasu. Některé z jeho výsledků byly publikovány v zahraničí a dosáhly odborného uznání i ocenění.

V roce 1992 nastoupila Ústav lékařské biofyziky doc. RNDr. Hana Kolářová, CSc., která přešla z Laboratoře pro výzkum fyziologie kůže, katedry dermatologie LF. Doc. RNDr. Hana Kolářová, CSc. se zabývá studiem možností využití laserového záření a fotodynamického jevu v medicíně, fluorescenčními metodami studia buněčného poškození a metodami analýzy obrazu.

V roce 1993 odchází RNDr. Marie Boháčková, CSc., a v roce 1994 nastupuje doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc., který vystudoval obor jemná mechanika a optika na olomoucké přírodovědecké fakultě. Po 12 letech působení na katedře experimentální fyziky přírodovědecké fakulty se zapojil do pedagogického procesu na lékařské fakultě a v rámci výzkumné činnosti se zabývá experimentálními metodami biofyziky.

V roce 1995 odchází RNDr. Jiří Špitálský a nastupuje Ing. Ladislav Doležal, CSc. po předchozím působení na Klinice porodnictví a gynekologie LF UP v Olomouci. Ing. Ladislav Doležal se zabývá problematikou měření a kontroly kvality zobrazení ultrazvukových zobrazovacích systémů.

V roce 1992 se měl ústav příležitost zapojit do projektu TEMPUS 2194: Technology Transfer in Information Technology, což umožnilo výměnu učitelů a studentů, ale i další spolupráci se Staffordshire University ve Velké Britanii, Dublin Institut of Technology v Irsku, Institut des Sciences Appliquées v Lyonu a Universidad Politecnica de Valencia.

Zakladatel oboru lékařská fyzika či biofyzika na Lékařské fakultě Univerzity Palackého, prof. MUDr. Bruno Schober, CSc., zemřel v únoru 1993 v kanadském Vancouveru.

V současné době pracuje učitelský kolektiv Ústavu lékařské biofyziky ve složení:

 

  NahoruNahoru

  

personální složení

   

 

 

 

telefon

e-mail

Přednostka

 

 

 

Prof. RNDr. Hana Kolářová, CSc.

58-563-2101/-2122

kol(at)tunw.upol.cz

Zástupce vedoucí

 

 

 

MUDr. Mgr. Robert Bajgar, Ph.D.

58-563-2106

bajgar(at)tunw.upol.cz

Profesoři

 

 

 

Prof. Ing. Jan Hálek, CSc.

58-563-2104

hal(at)tunw.upol.cz

Odborní asistenti

 

 

 

Ing. Ladislav Doležal, CSc.

58-563-2114

ladol(at)tunw.upol.cz

 

Ing. Kateřina Tománková, Ph.D.

Mgr. Svatopluk Binder, Ph.D.

RNDr. Jiří Mazura

58-563-2103

58-563-2115

58-563-2118

katerina.tomankova(at)upol.cz

svatopluk.binder(at)email.cz jiri.mazura(at)upol.cz

 

Mgr. Jiří Tesařík, Ph.D.

MUDr. Mgr. Jaroslav Maceček, Ph.D.

58-563-2113

58-563-2113

tesarikj(at)tunw.upol.cz

jari.m(at)post.cz

 

Ing. David Korpas, Ph.D.

Ing. Stanislav Smolan

58-563-2113

58-563-2113

 

david.korpas(at)seznam.cz

smolan(at)tunw.upol.cz

Statistika – odborní asistenti

 

 

 

Mgr. Jana Zapletalová, Dr.

58-563-2121

jana(at)tunw.upol.cz

 

Mgr. Kateřina Langová,Ph.D.

58-563-2120

langova(at)tunw.upol.cz

 

 

 

 

Sekretářka

 

 

 

Dagmar Skaličková

58-563-2102

skalicd(at)tunw.upol.cz

Laborantky

 

 

 

Lenka Ščudlíková

58-563-2110

scud(at)tunw.upol.cz

  

  

   

NahoruNahoru