|
|
|
|
|
|
|
|
Při budování lékařské fakulty obnovené olomoucké univerzity vznikl Ústav
lékařské fyziky, jehož programem bylo seznamovat mediky zejména s fyzikálními
zákony, jimiž se řídí biologické děje a dále s mechanismy účinku fyzikálních
faktorů na živé organismy.
V letech 1946-1948 vedl ústav RNDr. Rostislav Košťál, pozdější profesor
fyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jako učitelé na
ústavu působili RNDr. Josef Fuka (1947), pozdější profesor fyziky na Přírodovědecké
fakultě Univerzity Palackého, Jan Schwarz (1947-1956) a Jaroslav Sommer (1948).
Po odchodu Rostislava Košťála vedl Ústav lékařské fyziky přednosta
Fyziologického ústavu prof. MUDr. Jaroslav Mělka. V
akademickém roce 1948/49 přednášel a zkoušel lékařskou fyziku doc. RNDr.
Ladislav Zachoval, pozdější profesor fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě
Univerzity Karlovy - a v roce 1949/50 asistent ústavu RNDr. Jan Schwarz.
Kádrové poměry se stabilizovaly od září 1950, kdy byl vedením ústavu pověřen
MUDr. Bruno Schober, který přešel do Olomouce z
ministerstva zdravotnictví. Až do roku 1956 zajišťovali výuku spolu s
přednostou ústavu dva odborní asistenti - RNDr. Jan Schwarz a MUDr. Jaroslav
Sedláček (1951-1956). Bruno Schober byl v roce 1954 v
rámci instalace státních docentů (bez habilitačního řízení) jmenován zástupcem
docenta.
Podstatným
způsobem se osazenstvo ústavu obměnilo v roce 1956, kdy jako odborní asistenti
nastoupili RNDr. Cyril Dočkal (1956-1960) a Rostislav Vysloužil (1956-1960).
Postupně byl počet asistentských míst dále rozšiřován (rostly počty studentů).
Na ústav nastoupili Ludmila Lidová (1958-1991) a Jiří Špitálský (1958-1975).
K dalšímu rozšíření Katedry lékařské fyziky došlo v roce 1960, kdy zde po
dobu jednoho roku působili jako odborní asistenti Jiří Fárský
(1960-1961) a Miroslava Vintrová (1960-1961). V tomto roce nastoupili na ústav
rovněž Jarmila Pospíšilová a Eduard Pospíšil (1960-1991). S určením pro tehdy
budované oddělení nukleární medicíny pak také Ing. Václav Hušák
(1960).
V této době bylo při katedře zřízeno také místo odborného asistenta s
pověřením provádět biostatistické analýzy (docent Schober
byl v letech 1958-1960 děkanem lékařské fakulty, což zřizování nových míst ve
všech dobách usnadňovalo), na které byl v roce 1959 přijat Stanislav Komenda.
Prof. RNDr. Stanislav Komenda, DrSc., byl prvním vedoucím pracoviště biometrie,
kde s ním spolupracovaly Mgr. Jana Zapletalová,Dr. a
Jitka Jelínková a později po odchodu prof.Komendy
také Mgr.Kateřina Langová,Ph.D.
Období počátečních 15 let existence Katedry lékařské fyziky bylo vyplněno
úsilím o zajištění výukového provozu, který komplikovaly četné adaptace
prováděné v budově na dnešní třídě Svobody 26. Úspěchem bylo vybudování
ústřední mechanické dílny fakulty (řízené přednostou Katedry lékařské fyziky),
vybavení katedry Geiger-Müllerovým počítačem a instalace fakultního
elektronového mikroskopu (1955).
Od roku 1953 se stává ústředním výzkumným programem katedry problematika
radiobiologie (zprvu, v pionýrských dobách neexistujících radiačně hygienických
předpisů, i s aplikací radioizotopů), zejména studium změn vznikajících v
organismu po ionizujícím záření. Z dlouhodobých změn pak šlo především o
sledování vzniku nádorových onemocnění. Dílčí výsledky těchto studií byly
uveřejněny. Doc. Schober také věnoval značné úsilí
vymezení koncepce nově formovaného vědního oboru - lékařské fyziky. Svoje
názory uložil do rozsáhlého skripta Lékařské fyziky pro mediky, které postupně
rozšiřoval, a které se stalo základem celostátní učebnice Lékařská fyzika
vydané Státním zdravotnickým nakladatelstvím v roce 1962.
Začátek 60. let byl v lékařské fyzice silně poznamenán myšlenkami nově (u
nás) nastupující kybernetiky. České vydání knihy Norberta Wienera
Cybernetics or control and communication in the animal and the machine zasáhlo akademickou obec angažovanou v oblasti
lékařské fyziky velice silně. Doc. Schober, který měl
nemalé statistické zkušenosti z biomedicínského výzkumu ze svého válečného
pobytu ve Velké Britanii, rychle pochopil, že
pravděpodobnostní koncepce a statistické metody představují pro kybernetiku a
tedy i její možné aplikace základní pilíře. Stal se proto jejím nadšeným
vyznavačem - a několika pracemi i přednáškami přispěl k rychle narůstající
popularizační literatuře v novém vědním oboru.
V uvedeném období se také pootevírají možnosti mezinárodní vědecké a
akademické spolupráce - i když velmi omezeně a velmi specificky. Zahraničně
politická orientace tehdejšího Československa vedla mimo jiné k uzavření dohody
o spolupráci na nově zakládané lékařské fakultě v Oranu,
v Alžírsku. V roce 1965, snad při jeho prvním návratu z Alžírska, zastihlo
docenta Schobera jmenování zástupcem profesora.
Původně dvouletou smlouvu o zahraničním pobytu si Bruno Schober
dvakrát prodloužil, aby se pak, koncem roku 1969, po čtyřech a půl letech
odmítl do Československa vrátit.
Zastupováním docenta Schobera po jeho dočasném
odchodu do Oranu byl pověřen doc. MUDr. Jaroslav
Doubravský, CSc., později profesor, přednosta Ústavu radiologie lékařské
fakulty.
MUDr. Arnošt Bayer, CSc., který na katedře působil v letech 1967-1971,
věnoval svoje síly vědeckého pracovníka-patologa na zpracování histologických
materiálů Schoberova dlouhodobého radiologického
projektu. Spolu s ním a pod jeho vedením na katedře pracovaly MUDr. Milena Kubicová-Menzlová (1964-1969) a MUDr. Valerie Palenčárová-Foltýnová (1965-1969).
Pověření profesora Doubravského skončilo v roce 1976, kdy bylo ke Katedře
lékařské fyziky připojeno oddělení nukleární medicíny, do té doby součást
Katedry chorob vnitřních II v areálu Fakultní nemocnice - a vedení nové Katedry
lékařské biofyziky a nukleární medicíny bylo svěřeno doc. MUDr. Miloši
Wiedermannovi, CSc.
Těžiště odborné činnosti nového pracoviště spočívalo v pedagogické práci.
Studentů opět přibývalo - v jistém období bylo na základě špatného odhadu v
rámci centrálních, vládních a stranických, plánovacích zmatků přijímáno až 200
stomatologů do ročníku - takže se počet mediků mezi roky 1960 a 1975 znovu
zdvojnásobil. Značné úsilí bylo proto věnováno také racionalizaci zkoušení a
vstupních přijímacích zkoušek na fakultu s využitím didaktických testů a
didaktické techniky. Výzkumný program katedry tvořila mozaika dílčích úloh
řešených obvykle ve spolupráci s jinými katedrami či klinikami fakulty.
V této době nastoupili do funkcí odborných asistentů katedry RNDr. Marie
Boháčková (1969-1994), absolventka biofyziky Přírodovědecké fakulty brněnské
univerzity a RNDr. Jiří Svoboda (1977-1992), který vystudoval optoelektroniku
na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Pro biometrický program
pracovala od roku 1972 RNDr. Eva Tesaříková.
Od září 1985 se stal členem Katedry Doc. MUDr. Zdeněk Grosman,
CSc., biofyzik z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V roce
1988 byla fyzikální část Katedry lékařské biofyziky a nukleární medicíny znovu
osamostatněna pod názvem katedra lékařské biofyziky a jejím vedoucím byl
jmenován docent Grosman.
Podobně jako na snad všech ostatních vysokých školách a jejich fakultách
bylo i na lékařské fakultě potřeba zavést výuku základů informatiky. Realizace
tohoto úkolu byla svěřena katedře.
Do čela katedry lékařské biofyziky, informatiky a biometrie byl v roce 1992
jmenován Prof. Ing. Jan Hálek, CSc., člen katedry od roku 1990. V roce 1990
rovněž nastoupil Ing. Stanislav Smolan. Někteří z
učitelů (RNDr. E. Pospíšil, CSc., MUDr. J. Pospíšilová, CSc., RNDr. L. Lidová)
v konkursech neuspěli a katedru v roce 1991 opustili. V roce 1991 se po
rehabilitaci vrátil RNDr. Jiří Špitálský.
Prof. Ing. Jan Hálek, CSc. se v letech svého někdejšího působení na Katedře
farmakologie olomoucké lékařské fakulty zabýval technikou měření algesie a analgesie - v této oblasti je autorem několika
patentů, z nichž některé dosáhly mezinárodního uznání. Ve svém novém pověření přenesl
těžiště práce do zavádění výpočetní techniky a osvojování si programových
možností tohoto dnes nejrychleji se rozvíjejícího vědního oboru. Prof. Ing. Jan
Hálek, CSc. byl rovněž předsedou Akademického senátu lékařské fakulty,
místopředsedou Akademického senátu Univerzity Palackého a náměstkem ministra
školství.
Doc. RNDr. Josef Pešák, CSc., který přešel na katedru v roce 1992 po
dlouhodobém působení na jiných pracovištích Univerzity Palackého, se
systematicky a dlouhodobě věnuje fyzikální problematice tvorby hlasu a
patologie hlasu. Některé z jeho výsledků byly publikovány v zahraničí a dosáhly
odborného uznání i ocenění.
V roce 1992 nastoupila na Ústav lékařské biofyziky Doc. RNDr. Hana Kolářová,
CSc., která přešla z Laboratoře pro výzkum fyziologie kůže, Katedry
dermatologie LF. Doc. RNDr. Hana Kolářová, CSc. se zabývá studiem možností
využití laserového záření a fotodynamického jevu v medicíně, fluorescenčními
metodami studia buněčného poškození a metodami analýzy obrazu. Prof. RNDr. Hana
Kolářová,CSc. byla jmenována v roce 2008 přednostkou Ústavu
lékařské biofyziky.
V roce 1993 odchází RNDr. Marie Boháčková, CSc. a v roce 1994 nastupuje
doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc., který vystudoval obor
jemná mechanika a optika na olomoucké přírodovědecké fakultě. Po 12 letech
působení na Katedře experimentální fyziky přírodovědecké fakulty se zapojil do
pedagogického procesu na lékařské fakultě a v rámci výzkumné činnosti se zabývá
experimentálními metodami biofyziky.
V roce 1995 odchází RNDr. Jiří Špitálský a nastupuje Ing. Ladislav Doležal,
CSc. po předchozím působení na Klinice porodnictví a gynekologie LF UP v
Olomouci. Ing. Ladislav Doležal se zabývá problematikou měření a kontroly
kvality zobrazení ultrazvukových zobrazovacích systémů.
V roce 1992 se měl ústav příležitost zapojit do projektu TEMPUS 2194:
Technology Transfer in Information Technology, což
umožnilo výměnu učitelů a studentů, ale i další spolupráci se Staffordshire University ve Velké Britanii,
Dublin Institut of Technology v Irsku, Institut des Sciences Appliquées v Lyonu a Universidad Politecnica de Valencia.
Zakladatel oboru lékařská fyzika na Lékařské fakultě Univerzity Palackého,
prof. MUDr. Bruno Schober, CSc., zemřel v únoru 1993
v kanadském Vancouveru.
Současnost
Od roku 2008 je přednostkou Ústavu lékařské biofyziky (ÚLB) prof. RNDr.
Hana Kolářová, CSc. V tomto období došlo k rozsáhlé rekonstrukci
ústavu, k modernizaci výukové laboratoře biofyzikálních metod (obr. 1.) i počítačové
učebny a ke zřízení nové laboratoře buněčných kultur (obr. 2.) a laboratoře
moderních mikroskopických metod (obr. 3.). Dále došlo k rozšíření laboratoře
ultrazvukových metod (obr. 4.). V současné době je kromě výukové činnosti
na ústavu i rozsálá vědeckovýzkumná činnost, která je podporovaná řadou
grantových projektů. Výsledky vědecké práce jsou postupně zaváděny do výuky
pregraduálních i postgraduálních studentů v rámci akreditovaných
studijních programů.
Výuka
Pregraduální
studium
Pracoviště ÚLB zajišťuje výuku na Lékařské fakultě UP pro
studijní programy Všeobecné a Zubní lékařství a pro všechny studijní programy
zdravotnických oborů na Fakultě zdravotnických věd (FZV) v celkovém
rozsahu 2888 hodin ročně (tab. č.1).
Tabulka č.1. Počet výukových
hodin Ústavu lékařské biofyziky
Počet výukových hodin LF |
Celkový počet |
Celkový počet |
|||
Všeobecné lékařství |
General Medicine |
Zubní lékařství |
Dentistry |
výukových hodin pro LF |
výukových hodin pro FZV |
Předměty kategorie A, B, C. |
Předměty kategorie A, B, C. |
||||
1125 |
270 |
510 |
60 |
1965 |
923 |
Hlavní důraz je kladen na zajištění a modernizaci výuky u
studijních programů Všeobecného lékařství a Zubního lékařství, které jsou akreditovány
pro studium v českém i anglickém jazyce. Do prvních ročníků je přijímáno
každý rok přibližně 400 studentů. (Všeobecné lékařství 220, General Medicine 80, Zubní lékařství 80, Dentistry 20). Zejména
v praktických cvičeních je třeba neustále zavádět nové úlohy a metody
v souladu s vývojem a technickým pokrokem diagnostických i
terapeutických metod v medicíně. Inovace výuky byla podpořena projekty
Fondu rozvoje vysokých škol a z Evropských strukturálních fondů. Ústav lékařské
biofyziky zajišťuje výuku nejen lékařské biofyziky a lékařské přístrojové
techniky, ale i lékařské informatiky a statistiky. Vzhledem k rychlému
vývoji výpočetní techniky, aplikačních programů a tedy i nemocničních
informačních systémů, je třeba neustále inovovat výuku i v této oblasti, aby
byli studenti schopni využít získané zkušenosti především ve své budoucí praxi.
V souvislosti s modernizací výuky je nutné inovovat výukové texty
přístupné na internetu v českém, ale i v anglickém jazyce a
připravovat nové učebnice. V současné době se pracovníci ústavu podílí na
přípravě celostátní učebnice Medicínská biofyzika.
Postgraduální
studium
Na Ústavu
lékařské biofyziky studovalo celkem 39 postgraduálních studentů a z toho
ukončilo studium úspěšnou obhajobou 25 studentů:
RNDr. Hana Sochorová,Ph.D.,
Ing. David Korpas,Ph.D.,
MUDr .Petr
Ivančák,Ph.D., Mgr. Martin Huf,Ph.D.,
MUDr. Mgr .Jaroslav Maceček,Ph.D.,
Mgr. Pavla Nevřelová,Ph.D., Mgr.Marek
Tomečka,Ph.D., MUDr.Petr Jindra,Ph.D., MUDr.Tomáš Gabrhelík,Ph.D., Ing. Kateřina Bartoň Tománková,Ph.D.,
MUDr. Kamil Navrátil,PhD., MUDr. Michal Grepl, Ph.D.,
Mgr. Jiří Tesařík,Ph.D., Mgr
.Svatopluk Binder,Ph.D., Mgr. Kateřina Langová,Ph.D., RNDr. Emil Krestýn,Ph.D.,
RNDr. Hana Bendová,Ph.D., RNDr. Kristina Kejlová,Ph.D., Mgr. Jarmila Potomková,
Ph.D., Mgr. Adéla Hanáková,Ph.D., Mgr. Jaromír Vachutka,Ph.D., MUDr. Petr Kolář,Ph.D.,
Mgr. Klára Pížová,Ph.D., MUDr. Jiří Štetinský,Ph.D., Mgr. Hana Zapletalová,Ph.D.
V současné době studuje ve studijním programu
Lékařská biofyzika 10 postgraduálních Ph.D. studentů
Věda výzkum a zahraniční spolupráce
ÚLB je zapojen
do řešení řady projektů. V rámci spolupráce na řešení výzkumných úkolů
v projektu Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje jsou
studovány fotodynamické reakce u nově vyvíjených fotodynamicky
aktivních látek, které mohou být využity k fotodynamické terapii nádorů
v kombinaci s vhodným zdrojem viditelného záření. Jsou studovány
biologické účinky nově vyvíjených senzitizerů a dále senzitizerů vázaných na cyklodextrinové
nosiče. Dále jsou studovány účinky elektromagnetického záření a ultrazvuku
v kombinaci s aktivními látkami na biologické systémy. Z projektu
Podpora vytváření excelentních výzkumných týmů a intersektorální
mobility na Univerzitě Palackého v Olomouci je na výše uvedená témata
realizovaná spolupráce s lékařskou fakultou v Tampere
ve Finsku (Medical School
University of Tampere) a s
univerzitou v Brazílii (Departamento de Bioquímica, Instituto de Química, Universidade de São Paulo, Brasil). Bylo
již realizováno 10 měsíčních stáží našich mladých vědeckých pracovníků,
postgraduálních studentů i zkušených pedagogů. V rámci projektu pro
podporu pre-seed aktivit Operačního programu výzkum a
vývoj pro inovace (OP VaVpI) Nové technologie UP
v biomedicíně, se pracoviště zapojilo třemi aktivitami s názvy:
Miniaturní hyperbarická komůrka (spolupráce s Ústavem lékařské biofyziky
LF UK v Plzni), Plošné zdroje záření k navození a monitoringu
fotodynamických dějů in vitro, PSF tester sonografů. Biologické účinky záření,
terapeutického ultrazvuku a aktivních látek jsou ověřovány in vitro metodami
studia buněčného poškození na nádorových i nenádorových buněčných liniích. Jsou
rovněž studovány možnosti přenosu látek do buněk s využitím lipozomů a řízené uvolnění těchto látek s využitím
ultrazvukové energie. Pracoviště je zaměřeno na dva směry aplikací ultrazvuku
v medicíně:1. hodnocení kvality zobrazení sonografy, 2. účinky ultrazvuku
na biologické systémy. V souvislosti s vědeckovýzkumnou činností
ústavu je rozvíjena spolupráce s laboratoří ultrazvuku v Centru
biomedicínského inženýrství a fyziky Vídeňské univerzity a ultrazvukovou
laboratoří Národního fyzikálního institutu v Teddingtonu
v Anglii. Uživatelům sonografů je naše pracoviště schopno nabídnout řadu
speciálních měření pro kontrolu stavu jejich přístrojů.
Další snahou je
rozvíjet již probíhající spolupráci s pracovišti Akademie věd České
republiky a se Státním zdravotním ústavem v Praze v rámci řešení
projektů GAČR a IGA MZČR na téma
Nanotechnologie a zdravotní rizika pro uživatele. Další oblastí výzkumu je
spolupráce s Přírodovědeckou fakultou UP v Olomouci na téma „In vitro
a in vivo stanovení antimikrobiální aktivity a
toxicity nanočástic stříbra, nanokompozitů a
materiálů na bázi nanočástic stříbra“ a na téma „Syntéza a charakterizace
magnetických nanočástic a nanokompozitů na bázi oxidů
železa pro biomedicínské aplikace“. V souvislosti s řešením
výzkumných projektů a zapojením našeho pracoviště mikroskopických metod,
především mikroskopie atomárních sil, do mezinárodní sítě, se rozvinula
spolupráce s Institutem biofyziky Univerzity J. Keplera v Linzi a s Pasteurovým institutem v Lille ve Francii
(Institut Pasteur de Lille).
Významnou činností ÚLB je spolupráce se všemi
Ústavy lékařské biofyziky na Lékařských fakultách v ČR v oblasti
výuky a výzkumu. V rámci (OPVK) projektů (hlavní řešitel Prof. RNDr. Hana Kolářová,CSc.)
Prohloubení odborné spolupráce a
propojení ústavů lékařské biofyziky na lékařských fakultách v České republice a
Využití moderních technologií ve výuce lékařské biofyziky a
biostatistiky na LF UP v Olomouci, UK v Hradci Králové a v Plzni
byla spolupráce mezi jednotlivými ústavy velmi rozšířena prostřednictvím stáží
i odborných praxí a nyní vznikají společné odborné publikace a patenty. Odborná
úroveň všech aktivit je garantována Českou společností lékařské fyziky při
České lékařské společnosti J.E. Purkyně.
Součástí Ústavu lékařské biofyziky je i
pracoviště biometrie, kde je zpracovávána statistická analýza pro grantové
projekty z pracovišť Lékařské fakulty UP a z pracovišť Fakultní
nemocnice v Olomouci (FNOL) pod vedením Mgr. Jany Zapletalové Dr. a Mgr.
Kateřiny Langové, Ph.D. Mezi hlavní činnosti pracoviště patří: konzultace a
zpracování dat klinických studií, grantových projektů, výzkumných záměrů a
dalších projektů realizovaných zaměstnanci LF UP, FN Olomouc a postgraduálními
studenty, analýza dat rigorózních a habilitačních prací, konzultace
k diplomovým pracím studentů magisterských studijních programů - sběr a
ukládání dat, tvorba dotazníků, návrh metodiky statistické analýzy dat,
statistické analýzy dat pro diplomové práce studentů, práce v rámci SVOČ
(studentské vědecké činnosti).
Software používaný pro statistické analýzy:IBM SPSS Statistics 23,
STATISTICA Cz, MedCalc,
webové kalkulátory
V současné době je na Ústavu lékařské biofyziky souhrn úvazků 15 z toho je 9 úvazků na grantových projektech. Na celý pracovní úvazek je na ústavu zaměstnáno 6 pracovníků. Celkový počet pracovníků je 26.
Obr. 1. Výuková laboratoř biofyzikálních metod |
Obr. 2. Laboratoř buněčných kultur |
Obr. 3.
Laboratoř moderních mikroskopických metod – mikroskopie atomárních sil |
Obr. 4. Laboratoř ultrazvukových metod
|
Obr. 5. Ústav lékařské biofyziky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci |
|
|
telefon |
e-mail |
|
Přednostka |
|
|
|
58-563-2101/-2122 |
||
|
|
|
|
|
Zástupce přednostky |
|
|
|
58-563-2106 |
||
|
|
|
|
|
Pracovník odpovědný za organizaci výuky Všeobecného lékařství: |
|
|
|
58-563-2106 |
||
|
|
|
|
|
Pracovník odpovědný za organizaci výuky Zubního lékařství: |
|
|
|
58-563-2103 |
katerina.barton(at)upol.cz |
|
|
|
||
|
Pracovník odpovědný za organizaci výuky nelékařských studijních programů: |
||
|
58-563-2121 |
jana(at)tunw.upol.cz |
|
|
|
|
|
|
Ostatní členové: |
|
|
|
58-563-2115 |
svatopluk.binder(at)email.cz |
|
|
58-563-2200 |
a.hanakova(at)upol.cz |
|
|
58-563-2200 |
barbora.hosikova(at)upol.cz |
|
|
58-563-2200 |
jana.jiravova(at)upol.cz |
|
|
58-563-2120 |
||
|
58-563-2113 |
||
|
58-563-2113 |
jaromir.vachutka(at)upol.cz |
|
|
|
|
|
|
Vědečtí pracovníci, postgraduální studenti: |
|
|
|
58-563-2102 |
klara.balazova01(at)upol.cz |
|
|
58-563-2102 |
jakub.hosik01(at)upol.cz |
|
|
58-563-2115 |
jan.chrz01(at)upol.cz |
|
|
58-563-2120 |
zuzana.mala01(at)tunw.upol.cz |
|
|
58-563-2200 |
lukas.malina(at)upol.cz |
|
|
58-563-2115 |
martin.pola01(at)upol.cz |
|
|
58-563-2113 |
martin.snehota(at)upol.cz |
|
|
58-563-2102 |
lada.svobodova01(at)upol.cz |
|
|
58-563-2200 |
ludmila.zarska(at)upol.cz |
|
|
58-563-2113 |
vladimir.zencak01(at)upol.cz |
|
|
|
|
|
|
Sekretářka |
|
|
|
Dagmar
Dostálová |
58-563-2102 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|