Historie katedry

 

Personální složení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

HISTORIE ÚSTAVU LÉKAŘSKÉ BIOFYZIKY

   

Při budování lékařské fakulty obnovené olomoucké univerzity vznikl Ústav lékařské fyziky, jehož programem bylo seznamovat mediky zejména s fyzikálními zákony, jimiž se řídí biologické děje a dále s mechanismy účinku fyzikálních faktorů na živé organismy.

 

V letech 1946-1948 vedl ústav RNDr. Rostislav Košťál, pozdější profesor fyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jako učitelé na ústavu působili RNDr. Josef Fuka (1947), pozdější profesor fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, Jan Schwarz (1947-1956) a Jaroslav Sommer (1948). Po odchodu Rostislava Košťála vedl Ústav lékařské fyziky přednosta Fyziologického ústavu prof. MUDr. Jaroslav Mělka. V akademickém roce 1948/49 přednášel a zkoušel lékařskou fyziku doc. RNDr. Ladislav Zachoval, pozdější profesor fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy - a v roce 1949/50 asistent ústavu RNDr. Jan Schwarz.

 

Kádrové poměry se stabilizovaly od září 1950, kdy byl vedením ústavu pověřen MUDr. Bruno Schober, který přešel do Olomouce z ministerstva zdravotnictví. Až do roku 1956 zajišťovali výuku spolu s přednostou ústavu dva odborní asistenti - RNDr. Jan Schwarz a MUDr. Jaroslav Sedláček (1951-1956). Bruno Schober byl v roce 1954 v rámci instalace státních docentů (bez habilitačního řízení) jmenován zástupcem docenta.

 

Podstatným způsobem se osazenstvo ústavu obměnilo v roce 1956, kdy jako odborní asistenti nastoupili RNDr. Cyril Dočkal (1956-1960) a Rostislav Vysloužil (1956-1960). Postupně byl počet asistentských míst dále rozšiřován (rostly počty studentů). Na ústav nastoupili Ludmila Lidová (1958-1991) a Jiří Špitálský (1958-1975).

 

K dalšímu rozšíření Katedry lékařské fyziky došlo v roce 1960, kdy zde po dobu jednoho roku působili jako odborní asistenti Jiří Fárský (1960-1961) a Miroslava Vintrová (1960-1961). V tomto roce nastoupili na ústav rovněž Jarmila Pospíšilová a Eduard Pospíšil (1960-1991). S určením pro tehdy budované oddělení nukleární medicíny pak také Ing. Václav Hušák (1960).

 

V této době bylo při katedře zřízeno také místo odborného asistenta s pověřením provádět biostatistické analýzy (docent Schober byl v letech 1958-1960 děkanem lékařské fakulty, což zřizování nových míst ve všech dobách usnadňovalo), na které byl v roce 1959 přijat Stanislav Komenda. Prof. RNDr. Stanislav Komenda, DrSc., byl prvním vedoucím pracoviště biometrie, kde s ním spolupracovaly Mgr. Jana Zapletalová,Dr. a Jitka Jelínková a později po odchodu prof.Komendy také Mgr.Kateřina Langová,Ph.D.

 

Období počátečních 15 let existence Katedry lékařské fyziky bylo vyplněno úsilím o zajištění výukového provozu, který komplikovaly četné adaptace prováděné v budově na dnešní třídě Svobody 26. Úspěchem bylo vybudování ústřední mechanické dílny fakulty (řízené přednostou Katedry lékařské fyziky), vybavení katedry Geiger-Müllerovým počítačem a instalace fakultního elektronového mikroskopu (1955).

 

Od roku 1953 se stává ústředním výzkumným programem katedry problematika radiobiologie (zprvu, v pionýrských dobách neexistujících radiačně hygienických předpisů, i s aplikací radioizotopů), zejména studium změn vznikajících v organismu po ionizujícím záření. Z dlouhodobých změn pak šlo především o sledování vzniku nádorových onemocnění. Dílčí výsledky těchto studií byly uveřejněny. Doc. Schober také věnoval značné úsilí vymezení koncepce nově formovaného vědního oboru - lékařské fyziky. Svoje názory uložil do rozsáhlého skripta Lékařské fyziky pro mediky, které postupně rozšiřoval, a které se stalo základem celostátní učebnice Lékařská fyzika vydané Státním zdravotnickým nakladatelstvím v roce 1962.

 

Začátek 60. let byl v lékařské fyzice silně poznamenán myšlenkami nově (u nás) nastupující kybernetiky. České vydání knihy Norberta Wienera Cybernetics or control and communication in the animal and the machine zasáhlo akademickou obec angažovanou v oblasti lékařské fyziky velice silně. Doc. Schober, který měl nemalé statistické zkušenosti z biomedicínského výzkumu ze svého válečného pobytu ve Velké Britanii, rychle pochopil, že pravděpodobnostní koncepce a statistické metody představují pro kybernetiku a tedy i její možné aplikace základní pilíře. Stal se proto jejím nadšeným vyznavačem - a několika pracemi i přednáškami přispěl k rychle narůstající popularizační literatuře v novém vědním oboru.

 

V uvedeném období se také pootevírají možnosti mezinárodní vědecké a akademické spolupráce - i když velmi omezeně a velmi specificky. Zahraničně politická orientace tehdejšího Československa vedla mimo jiné k uzavření dohody o spolupráci na nově zakládané lékařské fakultě v Oranu, v Alžírsku. V roce 1965, snad při jeho prvním návratu z Alžírska, zastihlo docenta Schobera jmenování zástupcem profesora. Původně dvouletou smlouvu o zahraničním pobytu si Bruno Schober dvakrát prodloužil, aby se pak, koncem roku 1969, po čtyřech a půl letech odmítl do Československa vrátit.

 

Zastupováním docenta Schobera po jeho dočasném odchodu do Oranu byl pověřen doc. MUDr. Jaroslav Doubravský, CSc., později profesor, přednosta Ústavu radiologie lékařské fakulty.

 

MUDr. Arnošt Bayer, CSc., který na katedře působil v letech 1967-1971, věnoval svoje síly vědeckého pracovníka-patologa na zpracování histologických materiálů Schoberova dlouhodobého radiologického projektu. Spolu s ním a pod jeho vedením na katedře pracovaly MUDr. Milena Kubicová-Menzlová (1964-1969) a MUDr. Valerie Palenčárová-Foltýnová (1965-1969).

 

Pověření profesora Doubravského skončilo v roce 1976, kdy bylo ke Katedře lékařské fyziky připojeno oddělení nukleární medicíny, do té doby součást Katedry chorob vnitřních II v areálu Fakultní nemocnice - a vedení nové Katedry lékařské biofyziky a nukleární medicíny bylo svěřeno doc. MUDr. Miloši Wiedermannovi, CSc.

 

Těžiště odborné činnosti nového pracoviště spočívalo v pedagogické práci. Studentů opět přibývalo - v jistém období bylo na základě špatného odhadu v rámci centrálních, vládních a stranických, plánovacích zmatků přijímáno až 200 stomatologů do ročníku - takže se počet mediků mezi roky 1960 a 1975 znovu zdvojnásobil. Značné úsilí bylo proto věnováno také racionalizaci zkoušení a vstupních přijímacích zkoušek na fakultu s využitím didaktických testů a didaktické techniky. Výzkumný program katedry tvořila mozaika dílčích úloh řešených obvykle ve spolupráci s jinými katedrami či klinikami fakulty.

 

V této době nastoupili do funkcí odborných asistentů katedry RNDr. Marie Boháčková (1969-1994), absolventka biofyziky Přírodovědecké fakulty brněnské univerzity a RNDr. Jiří Svoboda (1977-1992), který vystudoval optoelektroniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Pro biometrický program pracovala od roku 1972 RNDr. Eva Tesaříková.

 

Od září 1985 se stal členem Katedry Doc. MUDr. Zdeněk Grosman, CSc., biofyzik z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V roce 1988 byla fyzikální část Katedry lékařské biofyziky a nukleární medicíny znovu osamostatněna pod názvem katedra lékařské biofyziky a jejím vedoucím byl jmenován docent Grosman.

 

Podobně jako na snad všech ostatních vysokých školách a jejich fakultách bylo i na lékařské fakultě potřeba zavést výuku základů informatiky. Realizace tohoto úkolu byla svěřena katedře.

 

Do čela katedry lékařské biofyziky, informatiky a biometrie byl v roce 1992 jmenován Prof. Ing. Jan Hálek, CSc., člen katedry od roku 1990. V roce 1990 rovněž nastoupil Ing. Stanislav Smolan. Někteří z učitelů (RNDr. E. Pospíšil, CSc., MUDr. J. Pospíšilová, CSc., RNDr. L. Lidová) v konkursech neuspěli a katedru v roce 1991 opustili. V roce 1991 se po rehabilitaci vrátil RNDr. Jiří Špitálský.

 

Prof. Ing. Jan Hálek, CSc. se v letech svého někdejšího působení na Katedře farmakologie olomoucké lékařské fakulty zabýval technikou měření algesie a analgesie - v této oblasti je autorem několika patentů, z nichž některé dosáhly mezinárodního uznání. Ve svém novém pověření přenesl těžiště práce do zavádění výpočetní techniky a osvojování si programových možností tohoto dnes nejrychleji se rozvíjejícího vědního oboru. Prof. Ing. Jan Hálek, CSc. byl rovněž předsedou Akademického senátu lékařské fakulty, místopředsedou Akademického senátu Univerzity Palackého a náměstkem ministra školství.

 

Doc. RNDr. Josef Pešák, CSc., který přešel na katedru v roce 1992 po dlouhodobém působení na jiných pracovištích Univerzity Palackého, se systematicky a dlouhodobě věnuje fyzikální problematice tvorby hlasu a patologie hlasu. Některé z jeho výsledků byly publikovány v zahraničí a dosáhly odborného uznání i ocenění.

 

V roce 1992 nastoupila na Ústav lékařské biofyziky Doc. RNDr. Hana Kolářová, CSc., která přešla z Laboratoře pro výzkum fyziologie kůže, Katedry dermatologie LF. Doc. RNDr. Hana Kolářová, CSc. se zabývá studiem možností využití laserového záření a fotodynamického jevu v medicíně, fluorescenčními metodami studia buněčného poškození a metodami analýzy obrazu. Prof. RNDr. Hana Kolářová,CSc. byla jmenována v roce 2008 přednostkou Ústavu lékařské biofyziky.

 

V roce 1993 odchází RNDr. Marie Boháčková, CSc. a v roce 1994 nastupuje doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc., který vystudoval obor jemná mechanika a optika na olomoucké přírodovědecké fakultě. Po 12 letech působení na Katedře experimentální fyziky přírodovědecké fakulty se zapojil do pedagogického procesu na lékařské fakultě a v rámci výzkumné činnosti se zabývá experimentálními metodami biofyziky.

 

V roce 1995 odchází RNDr. Jiří Špitálský a nastupuje Ing. Ladislav Doležal, CSc. po předchozím působení na Klinice porodnictví a gynekologie LF UP v Olomouci. Ing. Ladislav Doležal se zabývá problematikou měření a kontroly kvality zobrazení ultrazvukových zobrazovacích systémů.

 

V roce 1992 se měl ústav příležitost zapojit do projektu TEMPUS 2194: Technology Transfer in Information Technology, což umožnilo výměnu učitelů a studentů, ale i další spolupráci se Staffordshire University ve Velké Britanii, Dublin Institut of Technology v Irsku, Institut des Sciences Appliquées v Lyonu a Universidad Politecnica de Valencia.

 

Zakladatel oboru lékařská fyzika na Lékařské fakultě Univerzity Palackého, prof. MUDr. Bruno Schober, CSc., zemřel v únoru 1993 v kanadském Vancouveru.

 

Současnost

 

Od roku 2008 je přednostkou Ústavu lékařské biofyziky (ÚLB) prof. RNDr. Hana Kolářová, CSc. V tomto období došlo k rozsáhlé rekonstrukci ústavu, k modernizaci výukové laboratoře biofyzikálních metod (obr. 1.) i počítačové učebny a ke zřízení nové laboratoře buněčných kultur (obr. 2.) a laboratoře moderních mikroskopických metod (obr. 3.). Dále došlo k rozšíření laboratoře ultrazvukových metod (obr. 4.). V současné době je kromě výukové činnosti na ústavu i rozsálá vědeckovýzkumná činnost, která je podporovaná řadou grantových projektů. Výsledky vědecké práce jsou postupně zaváděny do výuky pregraduálních i postgraduálních studentů v rámci akreditovaných studijních programů.

 

Výuka

 

Pregraduální studium

 

Pracoviště ÚLB zajišťuje výuku na Lékařské fakultě UP pro studijní programy Všeobecné a Zubní lékařství a pro všechny studijní programy zdravotnických oborů na Fakultě zdravotnických věd (FZV) v celkovém rozsahu 2888 hodin ročně (tab. č.1).

 

Tabulka č.1. Počet výukových hodin Ústavu lékařské biofyziky

 

Počet výukových hodin LF

Celkový počet

Celkový počet

Všeobecné lékařství

General Medicine

Zubní lékařství

Dentistry

výukových hodin pro LF

výukových hodin pro FZV

Předměty kategorie A, B, C.

Předměty kategorie A, B, C.

1125

270

510

60

1965

923

        

 

Hlavní důraz je kladen na zajištění a modernizaci výuky u studijních programů Všeobecného lékařství a Zubního lékařství, které jsou akreditovány pro studium v českém i anglickém jazyce. Do prvních ročníků je přijímáno každý rok přibližně 400 studentů. (Všeobecné lékařství 220, General Medicine 80, Zubní lékařství 80, Dentistry 20). Zejména v praktických cvičeních je třeba neustále zavádět nové úlohy a metody v souladu s vývojem a technickým pokrokem diagnostických i terapeutických metod v medicíně. Inovace výuky byla podpořena projekty Fondu rozvoje vysokých škol a z Evropských strukturálních fondů. Ústav lékařské biofyziky zajišťuje výuku nejen lékařské biofyziky a lékařské přístrojové techniky, ale i lékařské informatiky a statistiky. Vzhledem k rychlému vývoji výpočetní techniky, aplikačních programů a tedy i nemocničních informačních systémů, je třeba neustále inovovat výuku i v této oblasti, aby byli studenti schopni využít získané zkušenosti především ve své budoucí praxi. V souvislosti s modernizací výuky je nutné inovovat výukové texty přístupné na internetu v českém, ale i v anglickém jazyce a připravovat nové učebnice. V současné době se pracovníci ústavu podílí na přípravě celostátní učebnice Medicínská biofyzika.

 

Postgraduální studium

 

Na Ústavu lékařské biofyziky studovalo celkem 39 postgraduálních studentů a z toho ukončilo studium úspěšnou obhajobou 25 studentů:

 

RNDr. Hana Sochorová,Ph.D., Ing.  David Korpas,Ph.D., MUDr .Petr Ivančák,Ph.D., Mgr. Martin Huf,Ph.D., MUDr. Mgr .Jaroslav Maceček,Ph.D., Mgr. Pavla Nevřelová,Ph.D., Mgr.Marek Tomečka,Ph.D., MUDr.Petr Jindra,Ph.D., MUDr.Tomáš Gabrhelík,Ph.D., Ing. Kateřina Bartoň Tománková,Ph.D., MUDr. Kamil Navrátil,PhD., MUDr. Michal Grepl, Ph.D., Mgr. Jiří Tesařík,Ph.D., Mgr .Svatopluk Binder,Ph.D., Mgr. Kateřina Langová,Ph.D., RNDr. Emil Krestýn,Ph.D., RNDr. Hana Bendová,Ph.D., RNDr. Kristina Kejlová,Ph.D., Mgr. Jarmila Potomková, Ph.D., Mgr. Adéla Hanáková,Ph.D., Mgr. Jaromír Vachutka,Ph.D., MUDr. Petr Kolář,Ph.D., Mgr. Klára Pížová,Ph.D., MUDr. Jiří Štetinský,Ph.D., Mgr. Hana Zapletalová,Ph.D.

 

V současné době studuje ve studijním programu Lékařská biofyzika 10 postgraduálních Ph.D. studentů

 

 

Věda výzkum a zahraniční spolupráce

 

 

ÚLB je zapojen do řešení řady projektů. V rámci spolupráce na řešení výzkumných úkolů v projektu Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje jsou studovány fotodynamické reakce u nově vyvíjených fotodynamicky aktivních látek, které mohou být využity k fotodynamické terapii nádorů v kombinaci s vhodným zdrojem viditelného záření. Jsou studovány biologické účinky nově vyvíjených senzitizerů a dále senzitizerů vázaných na cyklodextrinové nosiče. Dále jsou studovány účinky elektromagnetického záření a ultrazvuku v kombinaci s aktivními látkami na biologické systémy. Z projektu Podpora vytváření excelentních výzkumných týmů a intersektorální mobility na Univerzitě Palackého v Olomouci je na výše uvedená témata realizovaná spolupráce s lékařskou fakultou v Tampere ve Finsku (Medical School University of Tampere) a s univerzitou v Brazílii (Departamento de Bioquímica, Instituto de Química, Universidade de São Paulo, Brasil). Bylo již realizováno 10 měsíčních stáží našich mladých vědeckých pracovníků, postgraduálních studentů i zkušených pedagogů. V rámci projektu pro podporu pre-seed aktivit Operačního programu výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) Nové technologie UP v biomedicíně, se pracoviště zapojilo třemi aktivitami s názvy: Miniaturní hyperbarická komůrka (spolupráce s Ústavem lékařské biofyziky LF UK v Plzni), Plošné zdroje záření k navození a monitoringu fotodynamických dějů in vitro, PSF tester sonografů. Biologické účinky záření, terapeutického ultrazvuku a aktivních látek jsou ověřovány in vitro metodami studia buněčného poškození na nádorových i nenádorových buněčných liniích. Jsou rovněž studovány možnosti přenosu látek do buněk s využitím lipozomů a řízené uvolnění těchto látek s využitím ultrazvukové energie. Pracoviště je zaměřeno na dva směry aplikací ultrazvuku v medicíně:1. hodnocení kvality zobrazení sonografy, 2. účinky ultrazvuku na biologické systémy. V souvislosti s vědeckovýzkumnou činností ústavu je rozvíjena spolupráce s laboratoří ultrazvuku v Centru biomedicínského inženýrství a fyziky Vídeňské univerzity a ultrazvukovou laboratoří Národního fyzikálního institutu v Teddingtonu v Anglii. Uživatelům sonografů je naše pracoviště schopno nabídnout řadu speciálních měření pro kontrolu stavu jejich přístrojů.

 

Další snahou je rozvíjet již probíhající spolupráci s pracovišti Akademie věd České republiky a se Státním zdravotním ústavem v Praze v rámci řešení projektů  GAČR a IGA MZČR na téma Nanotechnologie a zdravotní rizika pro uživatele. Další oblastí výzkumu je spolupráce s Přírodovědeckou fakultou UP v Olomouci na téma „In vitro a in vivo stanovení antimikrobiální aktivity a toxicity nanočástic stříbra, nanokompozitů a materiálů na bázi nanočástic stříbra“ a na téma „Syntéza a charakterizace magnetických nanočástic a nanokompozitů na bázi oxidů železa pro biomedicínské aplikace“. V souvislosti s řešením výzkumných projektů a zapojením našeho pracoviště mikroskopických metod, především mikroskopie atomárních sil, do mezinárodní sítě, se rozvinula spolupráce s Institutem biofyziky Univerzity J. Keplera v Linzi a s Pasteurovým institutem v Lille ve Francii (Institut Pasteur de Lille).

 

Významnou činností ÚLB je spolupráce se všemi Ústavy lékařské biofyziky na Lékařských fakultách v ČR v oblasti výuky a výzkumu. V rámci (OPVK) projektů (hlavní řešitel Prof. RNDr. Hana Kolářová,CSc.) Prohloubení odborné spolupráce a propojení ústavů lékařské biofyziky na lékařských fakultách v České republice a Využití moderních technologií ve výuce lékařské biofyziky a biostatistiky na LF UP v Olomouci, UK v Hradci Králové a v Plzni byla spolupráce mezi jednotlivými ústavy velmi rozšířena prostřednictvím stáží i odborných praxí a nyní vznikají společné odborné publikace a patenty. Odborná úroveň všech aktivit je garantována Českou společností lékařské fyziky při České lékařské společnosti J.E. Purkyně.

 

Součástí Ústavu lékařské biofyziky je i pracoviště biometrie, kde je zpracovávána statistická analýza pro grantové projekty z  pracovišť Lékařské fakulty UP a z pracovišť Fakultní nemocnice v Olomouci (FNOL) pod vedením Mgr. Jany Zapletalové Dr. a Mgr. Kateřiny Langové, Ph.D. Mezi hlavní činnosti pracoviště patří: konzultace a zpracování dat klinických studií, grantových projektů, výzkumných záměrů a dalších projektů realizovaných zaměstnanci LF UP, FN Olomouc a postgraduálními studenty, analýza dat rigorózních a habilitačních prací, konzultace k diplomovým pracím studentů magisterských studijních programů - sběr a ukládání dat, tvorba dotazníků, návrh metodiky statistické analýzy dat, statistické analýzy dat pro diplomové práce studentů, práce v rámci SVOČ (studentské vědecké činnosti).

 

Software používaný pro statistické analýzy:IBM SPSS Statistics 23, STATISTICA Cz, MedCalc, webové kalkulátory

 

současné době je na Ústavu lékařské biofyziky souhrn úvazků 15 z toho je 9 úvazků na grantových projektech. Na celý pracovní úvazek je na ústavu zaměstnáno 6 pracovníků. Celkový počet pracovníků je 26.

 

 

 

Obr. 1. Výuková laboratoř biofyzikálních metod

 

 

 

Obr. 2. Laboratoř buněčných kultur

 

 

 

Obr. 3. Laboratoř moderních mikroskopických metod – mikroskopie atomárních sil

 

 

Obr. 4. Laboratoř ultrazvukových metod

 

              

 

Obr. 5. Ústav lékařské biofyziky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

 

 

 

 

  NahoruNahoru

  

personální složení

   

 

 

 

telefon

e-mail

Přednostka

 

 

 

Prof. RNDr. Hana Kolářová, CSc.

58-563-2101/-2122

kol(at)tunw.upol.cz

 

 

 

 

Zástupce přednostky

 

 

 

MUDr. Mgr. Robert Bajgar, Ph.D.

58-563-2106

bajgar(at)tunw.upol.cz

 

 

 

Pracovník odpovědný za organizaci výuky Všeobecného lékařství:

 

 

MUDr. Mgr. Robert Bajgar, Ph.D.

58-563-2106

bajgar(at)tunw.upol.cz

 

 

 

Pracovník odpovědný za organizaci výuky Zubního lékařství:

 

 

Doc. Ing. Kateřina Bartoň Tománková, Ph.D.

58-563-2103

katerina.barton(at)upol.cz

 

 

Pracovník odpovědný za organizaci výuky nelékařských studijních programů:

 

Mgr. Jana Zapletalová, Dr.

58-563-2121

jana(at)tunw.upol.cz

 

 

 

 

Ostatní členové:                 

 

 

 

Mgr. Svatopluk Binder, Ph.D.

58-563-2115

svatopluk.binder(at)email.cz

 

Mgr. Adéla Hanáková, Ph.D.

58-563-2200

a.hanakova(at)upol.cz

 

Mgr. Barbora Hošíková, Ph.D.

58-563-2200

barbora.hosikova(at)upol.cz

 

Mgr. Jana Jiravová, Ph.D.

58-563-2200

jana.jiravova(at)upol.cz

 

Mgr. Kateřina Langová,Ph.D.

58-563-2120

langova(at)tunw.upol.cz

 

Mgr. Jiří Tesařík, Ph.D.

58-563-2113

tesarikj(at)tunw.upol.cz

 

Mgr. Jaromír Vachutka, Ph.D.

58-563-2113

jaromir.vachutka(at)upol.cz

 

 

 

 

Vědečtí pracovníci, postgraduální studenti:

 

 

 

Ing. Klára Balážová

58-563-2102

klara.balazova01(at)upol.cz

 

MUDr. Jakub Hošík

58-563-2102

jakub.hosik01(at)upol.cz

 

Mgr. Jan Chrz

58-563-2115

jan.chrz01(at)upol.cz

 

Mgr. Zuzana Malá

58-563-2120

zuzana.mala01(at)tunw.upol.cz

 

Mgr. Lukáš Malina

58-563-2200

lukas.malina(at)upol.cz

 

RNDr. MUDr. Martin Pola

58-563-2115

martin.pola01(at)upol.cz

 

MUDr. Martin Sněhota

58-563-2113

martin.snehota(at)upol.cz

 

Mgr. Lada Svobodová

58-563-2102

lada.svobodova01(at)upol.cz

 

Mgr. Ludmila Žárská

58-563-2200

ludmila.zarska(at)upol.cz

 

Mgr. Mgr. Vladimír Ženčák

58-563-2113

vladimir.zencak01(at)upol.cz

 

 

 

 

 

Sekretářka

 

 

 

Dagmar Dostálová

58-563-2102

dagmar.dostalova(at)upol.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

  

   

NahoruNahoru